Chytrá jak rádio!
Dříve nebo později se každému PRistovi či PRistce stane, že je donucen opustit bezpečí kanceláře a dát rozhovor. Místo písmenek, s kterými se může dlouhé minuty mazlit, než je pustí do světa, se najednou musí vyjádřit hned, možná úplně bez přípravy, ale přesto čistě, jasným a uhlazeným projevem. Pokud si myslíte, že něco takového hrozí i vám, dnešní blog vám poradí, jak se s mluvením do mikrofonu se ctí vyrovnat!
Nebojte, nebudu vás školit v rétorice (i když, nedávno jsem zažila jedno pěkné a hlavně užitečné školení komunikačních a prezentačních dovedností, které upřímně doporučuju). Spíš jsem vás chtěla připravit na to, co dělat, když vás pozvou na živý vstup do rádia nebo s vámi budou chtít natočit rozhovor přímo na kameru.
Určitě není od věci, pokud vám něco takového hrozí reálně, ještě vůbec nikdy jste do médií nemluvili a máte doopravdy trému, si zaplatit školení od profesionálů, kteří vás cvičně před kameru postaví. Sama jsem kdysi absolvovala jednodenní kurz Akademie ČTK v Praze "Člověk před mikrofonem a kamerou", kde nás nahrávali a pak naše výkony nemilosrdně komentovali přísněji než hokejový rozhodčí ;) V Plzni nabízí mediální tréninky třeba agentura Public Eye.
Jste-li začínající podnikatel, volnonožec či neziskovka, možná si profi školení nemůžete dovolit. Nepanikařte – připravit se dá i domácím tréninkem! Pár rad na cestu vám dám (některé jsem si vypůjčila od bývalého kolegy z Koordinačního centra česko-německých výměn mládeže TANDEM, kde existuje manuál snad úplně na všechno ;)
Vystoupení pro televizi i rozhlas si trénujte NAHLAS, buď doma před zrcadlem (ano, je to trapné, ale ztuhnout trémou při zapnutí kamery je ještě trapnější…); nebo třeba při procházce venku - v dostatečné sluchové vzdálenosti, abyste neděsili kolemjdoucí
Nehleďte přímo do kamery - nikdo kromě redaktorů zpravodajství na vás z televize taky nekouká. Udržujte oční kontakt s novinářem, který rozhovor s vámi dělá. Často jsou to velmi milí a chápaví lidé, kteří se na vás budou usmívat a povzbudivě přikyvovat, takže za chvíli vám ani nepřijde, že si nepovídáte s nimi osobně :-)
Při rozhovoru ve studiu do mikrofonu nefuňte, nevrťte se na židli, nesmrkejte ani nešustěte papíry. Pokud potřebujete nahlížet do poznámek, mějte je vytištěné jednostranně, ať nemusíte papír otáčet a hledat v něm. Barevně si podtrhejte, co je důležité a nechcete zapomenout. Při tréninku doma si taky můžete do poznámek vyznačit, kde stoupat a klesat hlasem, dělat pauzy a nádechy, aby čtený text nepůsobil monoliticky.
Pozor na to, že dnes vás často i při rozhovoru v rádiu lidé mohou sledovat přes webkameru… takže otrávené obličeje při dotazech posluchačů si raději odpusťte ;))
Myslete na pravidelné dýchání – pomůže vám dělat pauzy mezi větami, nebudete se do mikrofonu zadýchávat, kyslík vám pomůže zmírnit nervozitu. Existují dobrá dýchací cvičení i před samotným vystoupením (na zmíněném kurzu prezentačních dovedností jsme se učili dýchat pěkně zhluboka do břicha a jak se pak člověku hned líp mluvilo!)
Zformulujte si první tři věty k obsahu nebo hlavní myšlence projektu nebo aktivity, abyste dokázali hezky začít. Dobré je promyslet si i větu na závěr, kde zopakujete hlavní sdělení, nebo zmíníte třeba odkaz na web. Závěrečné informace i celkový dojem si lidé nejvíc pamatují.
Připravte si základní odpovědi na doplňující novinářské dotazy (kdo, co, proč?).
Podobně si připravte a nazpaměť naučte formulaci „co vlastně dělá vaše organizace / čím se zabýváte?“
Jste-li tázáni na číslo, sami vyhodnoťte, zda je podstatné říkat přesné údaje, nebo stačí rámcový odhad či příměr („akce bude podobného rozsahu jako vloni“, „plocha je velká asi jako fotbalové hřiště“, „vyrábíme stovky součástek denně“, „odhadl bych počet návštěvníků mezi dvěma a třemi tisíci“).
Při rozhovoru s novinářem nic není „mimo záznam“, říkejte tedy zásadně pouze to, co má nebo smí zaznít v médiích.
Vyjadřujte se jednoduše a bez odborných výrazů, nezacházejte do podrobností.
Máte omezený prostor, čím stručněji a přehledněji dokážete informaci podat, tím spíš si diváci / posluchači zapamatují to podstatné.
PS: Jak se mně samotné domácí příprava povedla, můžete kriticky zhodnotit ze záznamu rozhovoru o projektu "Život? Otázka stylu!" na Českém rozhlase Plzeň :)
