PRázdninová story: Kterak jsem se učila PR od francouzského farmáře

Každý psavec potřebuje občas vypnout, utéct od počítače a poznávat nejrůznější typy lidí, prostředí a načerpat inspiraci skrz nové zážitky. Já jsem utekla jen na chvíli a s počítačem na zádech, ale inspirativní to bylo neskutečně!

Právě teď sedím potmě v karavanu, na střechu padají s rachotem kapky velké jako hrách, co jsme dneska s Benjaminem sklidili na jeho políčku. Slyším mečení koz vedle v ohradě. Jen co tahle letní bouřka přejde, půjdu je na uklidněnou podrbat a vezmu jim pár listů křupavého salátu nebo kus kedlubny.

Benjamin je (ne)všední hrdina - lokální pěstitel, který farmaří v Podkrkonoší. Pěstuje nestříkanou zeleninu, ručně pleje záhony bodláků, na slimáky posílá kachny běžce, kteří mu ale zase žerou jahody. Nevím, co je na něm nejvíc neuvěřitelné – jestli jeho bezvadná čeština, zahrnující slovní poklady jako „plečka“, „lichořeřišnice“ (s roztomile měkkým Ř), „hnojůvka“; anebo jeho nakažlivý optimismus, s kterým říká „Jójó, tak tohle se mi nepovedló, ale pšíští rok to bude lepčí.“

Svým skromným šarmem dokázal přesvědčit patnáct rodin na malé obci o tom, že bedýnka s místně vypěstovanou zeleninou jim každý týden udělá větší radost, než levnější zelenina od Vietnamce nebo dovezená z Kauflandu. Že má smysl podporovat malé zemědělce a umožnit jim pěstovat v malém, že péče o půdu a pár koz má větší hodnotu než obří lány řepky a chov zvířat v JZD. Pochopil, že je to hlavně o dialogu a o pocitech – nenabízí produkt, ale partnerství. Se svými zákazníky se každý týden potká osobně, bere je podívat se, kde to jídlo vlastně roste a co všechno obnáší zemědělská práce. Když se mu nějaký druh kvůli suchu nebo plísni nevyvede, omluví se a přibalí jim do bedýnky místo toho slunečnicový květ nebo svazek bylin s levandulí.

A mně ukázal, že namáhavá celodenní práce venku, na jejímž konci je ručně sklizená čerstvá zelenina, dokáže člověka uspokojit víc než cokoliv jiného! Díky odblokování svého tvůrčího já jsem přišla hned na několik podnikatelských plánů, které by šlo provozovat: třeba vedle bedýnek s ovocem a zeleninou nabízet taky rozvoz domácích marmelád, moštů, ovocných koláčů a čerstvé kávy.

Anebo že až budu mít vlastní kozu, vyzkouším na ní metody pozitivní motivace, protože fokus na žrádlo i inteligenci mají dle mého pozorování stejný jako můj polocvičený pes. A takový čerstvý sýr od kozy, která zvládne pár novocirkusových kousků (v mých představách koza za vidinou hlávky zelí proskakuje hořícím kruhem)… to bude panečku hitovka!! 😉