Nemilosrdný svět PíÁRu

Někdy nestačí, že jste dobří. Musíte být také rychlí. A milí a ochotní. A neskonale trpěliví!!

Jednou jsem poslala detailní podklady novinářce, která spěchala na článek. Chtěla k tomu další info a jiné fotky. Obojí dostala, večer pak psala ještě o nějaké doplnění. I to jsem poslala. V noci jí pak ještě napadlo, z jakého že je to přesně materiálu a jak je na tom ČR ve srovnání se světem. Nevím, zjišťuju. Druhý den odpoledne píšu odpověď, místo vděku se bohužel dočkám jen kousavé ironie: „Milá paní Reifová, jak jsem psala, termín odevzdání byl dnes ráno. Nechtěla byste absolvovat kurz práce s médii v Akademii našeho vydavatelství?“

Ještě větší dávku sebekontroly jsem potřebovala jedno sobotu ráno roku 2015, kdy mi na pracovní mobil volá infolinka 1188: „Dobrý den, máme tady dotaz na program Evropského hlavního města kultury, který nedokážeme zodpovědět, můžeme přepojit?“ Fajn, pominu to, že TISKOVÁ MLUVČÍ by neměla suplovat víkendovou infoslužbu, všechno máme na webu včetně kontaktu na kolegy, kteří jsou lidem k dispozici v Íčku na náměstí… Na druhém konci se ozve napřed spojovací hudba a pak huhňavý hlas: „Haló? To je ten cirgus? Simvás, sem se chtěl zeptat, esli budete mít dneska večer v tom vašem šapitó tygra? Von malej by ho moc chtěl vidět!!“

PS: Věděli jste, že rok 2017 je rokem Piaristů? ;-))